Anotace přednášek




  • Jak železnice zasáhly do vývoje měst
    Mgr. Michal Novotný, ředitel Železničního muzea NTM

    Železnice bude v příspěvku představena jako důležitý městotvorný prvek, který se zásadně podílel na vzniku podoby moderního města. Kromě seznámení se základními vývojovými liniemi typů nádraží v českých zemích bude pozornost zaměřena na situaci v hlavním městě. Sledován bude nejen vývoj architektury výpravních budov, ale bude také poukázáno na nerealizované projekty. V závěru příspěvku bude zmapována současná situace a nastíněn výhled nejbližší budoucnosti.


  • Principy a východiska právní ochrany železniční infrastruktury v České republice
    Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., ředitel Odboru památkové péče, Ministerstvo kultury

    I přesto, že historie železniční dopravy v České republice byla psána již před polovinou 19. století, nelze v žádném případě tvrdit, že by koncept právní ochrany tohoto hodnotného a u nás tak velmi populárního technického kulturního dědictví odpovídal této skutečnosti. Kulturních památek, které mají spojitost se železnicí, je evidováno pouze něco málo přes 200 záznamů z celkového počtu téměř 45.000 záznamů o všech kulturních památkách. Na druhou stranu je kulturní památkou celá řada statků, které jsou dokladem velkého významu železniční dopravy u nás. Péče o železniční infrastrukturu je principiálně shodná jako péče o jiné druhy kulturního dědictví, český právní řád nezná termín „železniční kulturní památka“ nebo „technická kulturní památka“. Kulturní památky požívají podle platné české právní úpravy památkové péče různé intenzity ochrany. Záleží na tom, zda jsou národní kulturní památkou, kulturní památkou, nacházejí se v plošně chráněném památkovém území, tedy v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu.


  • Železnice jako součást kulturního dědictví
    Mgr. Alena Borovcová, Ph.D., památkář, Metodické centrum technických památek a průmyslového dědictví územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě

    Železnice je nedílnou součástí kulturních dějin. Příspěvek seznamuje s postupem systematické dokumentace dochovaného stavebního a technického fondu železničních tratí České republiky prostřednictvím výzkumů NPÚ, kdy znalost všech vzájemných historických (železniční společnosti, vývoj železniční sítě) a kulturních (způsob cestování, organizace dopravy, technický vývoj) vazeb pomáhá formulaci památkových hodnot v procesu odpovědného výběru staveb a zařízení, které jsou navrženy k prohlášení kulturní památkou. Zvládnutí široké problematiky oboru vede na jedné straně ke konkretizaci metod výběru, na straně druhé jsou tyto metody konfrontovány s individuálními praktickými případy, např. změnou funkce, stavebními úpravami bez respektu k tradičním technologiím, modernizací tratí, přístupem vlastníka (problematika demolic nepotřebných, ale historicky cenných objektů), zájmem obce apod.


  • Nádraží Havířov, nádraží Vítkovice – porovnání budov a jejich osudů
    Ing. arch. Jiří Kugl, FSv ČVUT v Praze

    Dvě nádraží, dva vynikající příklady bruselského stylu. Dva podobné, ale přeci odlišné osudy. Obě nádraží vznikla v 60. letech 20. století v rámci snahy rozvíjet a podporovat hutnické oblasti na Ostravsku. Nádraží Havířov bylo navrženo Josefem Hrejsemnou, nádraží Ostrava-Vítkovice vyprojektoval Josef Danda. Architektonické a historické kvality obou nádražních budov jsou zřejmé a architektskou komunitou sdílené. Jejich prohlášení za kulturní památky nebo alespoň jistá ochrana ze strany města by měly být samozřejmé, neboť obě budovy podávají ojedinělé cenné svědectví o krátkém období bruselského stylu v české architektuře a jako takové jsou jedinečné a nenahraditelné v pravém smyslu slova. Přesto byl osud obou nádraží v posledních letech dramatický a obě musela čelit hrozbě necitlivých zásahů či rovnou demolice. Více…


  • Kořenov: obnova topírny
    Ing. Per Prokeš, ředitel Železniční společnosti Tanvald o.p.s.

    Kulturní památka ozubnicová železnice Tanvald – Kořenov – Harrachov byla uvedena do provozu v roce 1902. Až do roku 1945 sloužila železniční stanice Kořenov jako přechodová stanice mezi Rakouskem - Uherskem (později Československem) a Německem. Bylo zde vybudováno potřebné provozní zázemí a mimo jiné i kamenná topírna pro deponování, údržbu a opravy kolejových vozidel. Topírnu využívaly zejména ozubnicové lokomotivy zajišťující provoz na ozubnicovém úseku Tanvald – Kořenov. Svému účelu sloužila až do 5. ledna 1987, kdy se pod velkým množstvím sněhu zřítila střecha objektu. Více…


  • Aktuální situace správy majetku ČD, a.s.
    Mgr. Ing. Jan Krofta, ředitel kanceláře úseku pro techniku, servis a majetek, České dráhy, a.s.

    Příspěvek se týká správy nemovitého majetku ve vlastnictví společnosti České dráhy, a.s. a obsahuje základní informace o stavu příprav prodeje části závodu Železniční stanice společnosti SŽDC v krátkodobém horizontu. Dalším bodem je stručná informace o nemovitostních projektech Českých drah a hospodaření s tzv. zbytným majetkem společnosti České dráhy, a.s.


  • Perspektivy nádraží na české železnici
    Tomáš Drmola, MBA, náměstek generálního ředitele pro správu majetku, SŽDC

    Budovy železničních nádraží jsou z hlediska potřeb současné železnice naddimenzované a jejich stavební a provozní stav je tristní. Převod nádražních budov a pozemků do hospodaření SŽDC je nezbytný pro dokončení liberalizace železničního sektoru ČR. Transakce koupě části závodu „Železniční stanice“ je připravena, zbývá ji úspěšně projednat s EK a zajistit následné usnesení vlády. SŽDC je k převzetí povinností provozovatele osobních nádraží připravena.


  • Modernizace železniční stanice Praha hlavní nádraží
    Ing. Libor Martínek, hlavní projektant, METROPROJEKT Praha a.s.

    Modernizace železniční stanice Praha hlavní nádraží, páteřní projekt italského investora Grandi Stazioni v České republice, zahrnuje rekonstrukci a revitalizaci Fantovy budovy a nové odbavovací haly žst. Praha hlavní nádraží, včetně 1. nástupiště a přístřešku nad ním. Projektovou a inženýrskou činnost zajišťovalo Sdružení projektantů METROPROJEKT Praha a.s. & Ing. arch. PATRIK KOTAS – Atelier designu a architektury.

    Projekt je výjimečný nejen svým rozsahem a investičním nákladem, ale především svojí provázaností snad se vším, co je možno ve stavebním oboru provázat, neboť jde o rekonstrukci dopravního uzlu a zároveň památkově chráněného objektu v centru hlavního města. Stavba sama o sobě je v ČR jedinečná svým konstrukčním uspořádáním a dimenzí. Kombinuje prvky mostních konstrukcí ze 40 metrových ocelových vazníků, kloubově uložené stropní desky pojížděné magistrálou a secesní zděné konstrukce Fantovy budovy zastřešené několika typy krovů a kleneb.


  • Jindřichohradecké úzkokolejky, historie a současný turistický potenciál
    PhDr. Pavel Matlas, Ph.D., Jindřichohradecké místní dráhy, a.s.

    Příspěvek představí základní historické aspekty vzniku a vývoje jindřichohradecké úzkokolejné železnice a představí současné aktivity vlastníka a provozovatele dopravy na těchto tratích v oblasti památkové péče a nového využití železniční infrastruktury.


  • Spolupráce města Uherské Hradiště a Českých drah
    Ing. arch. Aleš Holý, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje, Město Uherské Hradiště

    Na příkladu několika významných velkých stavebních investic z města Uherské Hradiště dokumentujeme oboustranně a veřejně prospěšnou spolupráci. Jsou to vesměs investiční počiny, které by bez úzké spolupráce s Českými drahami nikdy nevznikly a které významně přispěly k rozvoji města, k jeho dopravní obslužnosti, přístupnosti centra města a jeho atraktivitě, konkrétně… Více…


  • Železniční infrastruktura a územní rozvoj
    Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně pro místní rozvoj

    V moderní společnosti je doprava jedním z hlavních faktorů jejího dalšího úspěšného rozvoje, přičemž železniční doprava je podstatnou součástí dopravní infrastruktury. Dopravní obslužnost jakéhokoliv území obecně je nesmírně důležitá a je jí věnována také patřičná pozornost v jednotlivých nástrojích územního plánování, od politiky územního rozvoje, přes zásady územního rozvoje jednotlivých krajů až po územní plány konkrétních obcí. Více…


  • Odsouvání brněnského nádraží v kontextu moderního města
    Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna

    Přesun brněnského nádraží je tématem posledního století. Čert aby se v tom vyznal. Jít do minulosti nemá v podstatě smysl, smysl má koukat se do budoucna a vymýšlet, co se s tím dá skutečně udělat. Jedno je jasné. Stávající nádraží je kapacitně nedostatečné, a pokud chce Brno pomýšlet na zintenzivnění vlakové dopravy, musí se něco stát. Historicky jsou tu dvě soupeřící varianty, ta v centru a ta odsunutá. Již jsou snad minulostí doby, kdy byla oficiálními místy sledována jen ta jedna jediná varianta odsunutého nádraží (dnes nazývaného Nádraží u řeky). Minulé léto byla dokončena studie IKP CE, která byla zadána SŽDC a měla za cíl kriticky zhodnotit a přeprojektovat odsunutou variantu a dopracovat na srovnatelnou úroveň variantu centrální. K údivu všech studie dopadla tak, že z hlediska železniční dopravy jsou možné obě dvě varianty – do té doby obě strany sporu tvrdily, že ta druhá možná není.Více…


  • Masarykovo nádraží v Praze: památka, doprava, komerce
    Petr Palička, Penta Investments

    Z nevyužívaných ploch nádraží ve městech jsou dnes v mnoha městech velmi zajímavá a důležitá rozvojová území. Díky extenzivnímu rozvoji měst v období posledních několika desítek let se dnes tyto lokality, které byly původně na okraji městské aglomerace, většinou nalézají v samém centru měst, či alespoň v jeho sousedství. Lokality jsou většinou dobře dostupné, napojené na městskou infrastrukturu, avšak současně zanedbané, sociálně zcela vytržené z města. Na mnoha místech po celém světě jsme svědky přerodu těchto území v moderní městské části, jsme svědky propojení potřeb měst s potřebami železniční dopravy, svědky spojení starého s novým. Ne vždy se tento úkol podaří splnit na výbornou, ale téměř vždy se jedná o mimořádně zajímavé a nestandardní projekty.Jak se tento proces daří rozvíjet v Praze? Jak jsou připravovány projekty nevyužívaných pozemků pražských nádrží? Jak probíhá spolupráce Českých drah, hl. m. Prahy a developerů?


  • Možnosti rozvoje: zahraniční příklady, zkušenosti
    Ing. arch. Karel Hájek, Ph.D., FSv ČVUT v Praze

    Příspěvek přiblíží na příkladech soudobých staveb změnu pohledu na navrhování veřejných částí výpravních budov ve světle měnících se potřeb cestujících a nového způsobu fungování železniční dopravy, včetně hledání nového využití pro dopravu nadále nepotřebných budov. Nádraží jako spojnice tří základních funkcí – dopravní (stanice), společenské (obchod, služby, volný čas, kultura) a urbanistické (městská a lokální centra). Více…


Mediální partneři
Střechy, fasády, izolace       Archiweb       Stavitel       Pro památky      

PVS       ERA 21       EARCH.CZ       Architekt       Vydavatelství Kabinet      

ASB       Skypaper